Mohutnou továrnu zabývající se chemickou výrobou jsem se pokusil zdolat již jednou, bohužel cestička, o které jsem měl informaci, již neplatila a tak jsem se plížil pod kamerami skrz šípky a kopřivy zbytečně.
Jeden z kolegů po chvíli zjišťuje, že kraťasy nebyla uplně správná volba a to ve chvíli kdy se prodíráme podrostem malin a kopřiv. Dorážíme k bráně, která je pevně uzamčena. Za ní vidíme vyvýšený most, ze kterého se uhlí přesypávalo. Po překonání překážky vidíme, že cesta dolů přes husté křoví není možná. Vracíme se tedy a slézáme z náspu...
Během uranové horečky byl otevřen nespočet jam, šurfů, průzkumných šachtic a štol. Vyvrtány tisíce vrtů a prověřeny kilometry a kilometry povrchu kvůli radiačním anomáliím.
"Co všechno budu asi tak potřebovat?" Ptám se spíše sama sebe a vybaluji své věci z kufru auta.
"Hlavně si vezmi čelovku. A telefon." Odpovídá mi TheMelin pohotově. "Ať to nedopadne jako posledně."
V zimním chladu se usmívám. "Budu se Tě držet jako malé otravné klíště. A tudíž nepotřebuji ani čelovku ani telefon."
"Vem si...
Těžký průmysl z naší republiky pomalu, ale jistě mizí a za pár let zbytou jen vzpomínky a fotografie.
Projít si zrušenou lokálku, která spojovala Horní Slavkov s Loktem jsme chtěli již delší dobu.
Nedaleko Příbrami, přesněji řečeno v její části s názvem Bytíz stojí jedna z posledních dominant připomínajících éru uranového hornictví.
Oblast Slavkovského lesa má co se historie týče hodně co vyprávět. Ať už se jedná o vojenskou minulost, nebo tu hornickou.
Když se před časem objevila tato budova na internetu, tak sem jen nevěřícně zíral. Takový pěkný operační sál a ještě k tomu v ČR. Moc sem po lokaci nepátral. Až se začaly objevovat informace o demolici budovy, začal jsem se zajímat více.
Tak nakonec k tomu došlo. Po dlouhých letech chátrání šla dnes v ranních hodinách k zemi kladivová těžní věž. Věž, která byla ikonou místa a širokého okolí.
Dnes se zaměřím na poslední část jedné chemické výroby, o které jsem psal v předchozích dílech.
Po průzkumu první budovy pronikám hlouběji do areálu a hledám skulinku do další výrobny, na kterou navazuje kotelna. Vše je ovšem důkladně zabedněné. Venku se necítím dobře. Mítní hlídač je proslulý agresivitou. Těkám očima, osahávám okna, dveře....
