Příbram - Šachta 11A Bytíz

18.12.2023

Nedaleko Příbrami, přesněji řečeno v její části s názvem Bytíz stojí jedna z posledních dominant připomínajících éru uranového hornictví.

Hned vedle dálnice D4 stojí areál šachet 11 a 11A. Během vyrůstání jsem kolem s rodiči projížděl nesčetněkrát. Ještě si pamatuji otáčení kol lanovnic. Důl ukončil činnost v roce 1991.

Během času v areálu postupně mizeli budovy a zařízení a já se rozhodl, že musím nutně pořídit alespoň nějaké fotografie.

Jednoho únorového rána jsem vyrazil na obhlídku jednotlivých areálů, kde ještě stály těžní věže.

Nebyl jsem uplně uspěšný, hlavně kvůli hlídacím psům, díky kterým vím, že plot jde překonat velice rychle.

Bylo na čase zvolit druhou metodu a oslovit Diamo, které areály spravuje. Po čase se mi povedlo domluvit vstupy do areálů šachet 15 a 16. 11A, která mne zajímala nejvíc v tu domu přecházela pod muzeum, tak jsem zkusil štěstí tam.

Naštěstí se povedlo a mohl jsem se podívat do strojovny a kompresorovny ještě před tím, než byl areál zpřístupněn návštěvníkům. Bohužel na samotnou věž jsem se nedostal, protože spadá stále pod Diamo.

V tu chvíli mi to ale vůbec nevadilo a jednoho brutálně horkého letního dne parkuji před areálem.

Ze sousedního pozemku s těžní věží mne vítá štěkot psa, ale já mířím k druhým vrátkům. Za malou chvíli si třesu rukou s chlapíkem, kterého vlastně znám z facebooku. Míříme ke strojovně a on mi vysvětluje a ukazuje co kde bylo a bude. Konečně otvírá ty malé dveře do impozantní budovy strojovny.

Padá mi lidově řečeno huba na zem. Vím, že těžní stroje jsou veliké, už jsem i nějaký ten viděl, ale nikde ne stroje pro šachtu přes 1500 m hlubokou. Vítá mne těžní stroj pro SKIP a za ním je další pro mužstvo. Každý má svojí vlastní obslužnou kukaň. V podstatě vše je krásně zachovalé.

Procházíme strojovnu a já fotím první záběry.

Po chvíli míříme do další budovy - tentokrát do kompresorovny, která je tím, že je zachovalá naprostý unikát. Obsahuje čtyři turbokompresory, které jsou poslední dochované exempláře v ČR.

Přímo proti dveřím ne vítá obrovský plakát horníka s nápisem "ČEST HORNÍKŮM". Působí docela smutně.

Získávám v podstatě volnou ruku při focení a tak se rozbíhám a šmejdím kde to jde. Fotím kompresorovnu ze všech úhlů a pak se vracím do strojovny, kde trávím také notnou dávku času. Nakonec usedám i do křesla strojníka a plním si svůj sen.

Čas se bohužel nachýlil a já musím vyrazit k domovu. Loučím se a vracím se k autu.

A teď něco z historie.

Hloubení dolu začalo v roce 1955 a ukončení provozu je vázáno na rok 1991.

Areál prošel masivní rekonstrukcí v roce 1978, kdy byla nahrazena původní těžní věž jámy 11A stávající.

Důl dosáhl celkové hloubky 1504 metrů. Původně v areálu byly dvě těžní věže. Věž šachty 11 a šachty 11A.

Do dnešních dnů se dochovala pouze věž šachty 11A.

Strojovna je osazena dvěma těžními stroji ČKD z roku 1975. Pohon každého zajišťoval motor s výkonem 2400kW. Stroj umožňoval jízdu rychlostí až 8 metrů za sekundu.

V sousední budově se zachovala kompresorovna vybvena čtyřmi turbokompresory z roku 1953 vyrobené v Plzni. Jedná se o poslední dochované na našem území.

Rád bych ještě zmínil dvě poměrně zajímavá důlní neštěstí.

Jedním z nich je výbuch metanu 20. dubna 1976.

Při výbuch zahynuli 3 horníci. Výbuchy metanu nejsou pro rudné doly úplně typickou nehodou. Při trhací práci byla nejspíše odkryta dutina v žíle vyplněna metanem. Iniciace byla bohužel způsobena nedodržením bezpečnostních předpisů - zapálení cigarety.

Druhou je propadu nadloží s projevem na povrch 1. dubna 1962.

Při vypouštění zakládek na severní části žíly BT4 došlo k protržení cca 130 metrů silné vrstvy nadloží, což na povrchu vytvořilo kráter o rozměrech zhruba 50x60 metrů s hloubkou až 30 metrů.

Severní část žíly BT4 procházela částečně pod nápravným zařízením ministersva vnitra - Bytíz.

K propadu došlo při noční směně zhruba v čase 01:10.

Kráter zasáhl táborovou kuchyni a kulturní dům, jejiž značná část se zřítila do propadu. Okraj kráteru dosahoval ke kotelně, uhelně a ubytovacímu baráku.

Osazenstvo tábora bylo na příkaz ing. Bohumila Mayera přemístěno do povrchových prostor šachet 11 a 11A.

V 01:30 bylo z tábora hlášeno, že v kuchyni se nacházeli tři odsouzení, z niž jeden objekt v době nehody opouštěl, což mu zachránilo život a podal tak klíčové svědectví.

"V době asi 01.09 nebo 01.10 hod. po půlnoci jsem byl již na odchodu z kuchyně, odešel jsem z prostoru, kde jsou kotle a to do chodby, která nám sloužila jako šatna. U kotle byli v té době odsouzení Oršulík a Košťál, kteří topili na snídani. Vyšel jsem ze dveří, zamkl jsem si skříňku, podíval se na kapesního budíčku, který ukazoval 01.10 hod. Udělal jsem krok směrem k východu, když jsem najednou ucítil otřes. Otočil jsem se a viděl jsem, jak se výdejna začala bortit a propadávat, v zápětí začalo propadávat oddělení kotlů. Toto bylo vidět, protože jsme dosud svítili. Mezi kotli jsem zahlédl odsouzeného Oršulíka, který vezl kolečko uhlí. Viděl jsem ho, jak zvedl ruce nahoru a zmizel v kráteru. Pak zhaslo světlo. Celá věc se udála velmi rychle, takže ani nevím, jak jsem se dostal pryč z

ohroženého místa. Proběhl jsem mezi skladem a pekárnou až ven před kuchyni. Vchod do kuchyně je jen jeden a mimo mě a obou jmenovaných se v kuchyni nikdo jiný nezdržoval."

I když se v další době pokračovalo s vypouštěním zakládek v oblasti pod propadem, nepodažilo se pozůstatky postižených nalézt.

Jedná se o jediný případ, kdy na uranových dolech v Příbrami došlo ke smrtelným zraněním a postižení nebyli vyproštěni.

Po této tragické události byl tábor přemístěn mimo rozsah dobývání.

Postupně nad žílou BT4 došlo ještě k dalším propadům a vzniklo tak celé propadové pásmo.

Pokud budete zvažovat návštěvu Hornického Muzea Příbram, zkuste si domluvit i prohlídku šachty 11A.

Jedná se u nás o naprostý unikát, i když jámová budova a příslušné objekty prošly demolicí.

Zachovaná strojovna, kompresorovna a trafostanice nám dávají možnost nahlégnout do jedné éry naší hystorie.

Kompletní galerie opět ZDE.

bude rozdělena na dvě části - Strojovnu a Kompresorovnu. Myslím, že si to místo zaslouží.

TheMelin

/zdroj informací :

www.zdarbuh.cz

internet

Literatura :

Uranové minerály ČR a jejich nejvýznamnější naleziště

Uranová Příbram

Rudné a uranové hornictví České Republiky